SP # 2 - Rio de Janeiro / Brazílie

Na nezakryté střelnici, kde ženám v sobotu tekl v neregulérních podmínkách do zbraní hustý déšť, se i za tmy střílelo bez světel. „Na to si musíme na tréninku zvyknout. A moc se mi nelíbila běžecká trať, je na parkuru, hodně zakroucená. Na velmi malém prostoru je spousta ostrých zatáček, nenašel jsem svůj rytmus. Přes zimu mám naběháno, ale tady se mi to nepovedlo přenést,“ líčil Svoboda. „Ale proto jsme tu byli, abychom všechno zjistili.“

A tak reprezentační trenér Jakub Kučera už začíná řešit, na kterém fotbalovém hřišti v Praze bude závodníkům schopen namodelovat trať podobnou té olympijské. „Kdybychom tuhle atypickou trať teď neviděli, David by s tím na olympijských hrách mohl mít problém. Tohle není typ tratě, kterou má rád. Pokud bychom se nepřizpůsobili, může to udělat rozdíl dvaceti vteřin na běhu, což už by bylo rozhodující. Ale pět měsíců je dost dlouhá doba na to, abychom se s tím srovnali. Musíme to namodelovat tak, aby se z toho závodníkům nemotala hlava,“ řekl reprezentační trenér.

Hned brzy ráno po náročné kvalifikaci nastupoval David k šermu, který se konal v denním předstihu před zbytkem finále. Byl po něm na děleném osmém místě. „Jenže tu nebyly dokonale zorganizované tréninky, jídlo. Dostali jsme balíčky s bagetami. Autobusy jezdily nešikovně, takže jsem v sobotu po šermu přišel o oběd. Vzhledem k tomu, jak jsem hubený, je to špatné, když se pořádně nenajím,“ popisoval David Svoboda. „Ale až bude olympiáda, někdo na to dohlédne a bude to v pohodě. Každopádně jsem rád, že jsme se tomu teď mohli jen smát. Ale kdybych tu potřeboval závodit o body, asi bych nebyl moc šťastný.“

To vše si v kombinaci s tím, že David musel vydat víc sil v běhu při kvalifikaci, vybralo daň i ve finále. „Od rána bylo jasné, že energii asi mít úplně nebude. Plavání šel možná s určitou rezervou, ale o dvě vteřiny pomaleji než v semifinále. To byl jasný signál, že spíš bude šetřit energii a půjde o to dát kvalitní jízdu a střelbu. Byli jsme dohodnutí, že by to neměl být úplně vyhecovaný závod, trochu jiný, než s čím počítá pro olympijské hry. Na běhu to mohlo být o něco lepší, ale všechno ostatní David splnil. Takže to bylo se ctí a vzali jsme si z toho, co potřebujeme,“ dodal Kučera.

Stejně jako David věří, že za pět měsíců při olympijských hrách bude organizace závodu vypadat docela jinak. Což se týká jídla, výsledků a zejména dopravy. „V sobotu tu byla taková bouřka, že na promenádách na plážích Copacabana a Ipanema stálo dvacet centimetrů vody. Doprava se naprosto zastavila, po závodě žen jsme odjížděli v osm večer a na hotel jsme se dostali po půlnoci. Tohle musí být na olympiádě zajištěné jinak. Pokud by nedostavěli rychlodráhu, byl by to konec,“ soudil Kučera.

Zároveň je mu jasné, že některé věci se za pět měsíců nejspíš nezmění. Jako třeba spousta odpadků povalujících se kolem nebo řeka v aleji u areálu Deodoro Olympic Park. „Což je spíš stoka,“ dodal Kučera. 

Přestože takové prostředí přitahuje komáry, s obavami z viru zika se nevracejí. Účastníci dostávali od organizátorů repelenty. Pár štípanců si přesto odvezou. „Nějací komáři tu jsou. Britové spali v moskytiérách, ale já jsem se komárů vůbec nebál. Uvěřil jsem tomu, že to je nafouknutá bublina, a zdá se mi, že to tak do větší míry bude. Tak doufám, že nepřijedu nakažený. A je tu hrozně horké léto, tak se těším na to, že tu v srpnu bude normální počasí,“ líčil David.

Chladný je však podle zkušeností pětibojařů zatím přístup k hrám. „Když jsme jeli na testovací závody v posledních třech olympijských cyklech, města tím žila daleko víc. Tady nic není,“ popisoval Jakub Kučera.

Pětibojaři se vyrazili podívat na turnaj v plážovém volejbalu, kde hrály Markéta Sluková s Barborou Hermannovou. „Brazilci tu olympiádu asi ani moc nechtějí, je jim ukradená. Je to chudá země. Z centra se projíždí skrz slamy, člověk vidí vlnité plechy místo střech. Tabule s odpočtem dnů zbývajících do olympiády, které byly na každém rohu v Londýně, tu nejsou,“ dodává David Svoboda.

Pokud ale vše bude probíhat, jak má, až se sem olympijský vítěz za pět měsíců vrátí, bude v úplně jiném rozpoložení než při závodě Světového poháru. „Ujistil jsem se, že když nemám důvod – motivaci spojenou především s olympiádou – těžko se mi hledá síla na to, abych se koncentroval.“ Proto nejspíš vynechá závod Světového poháru v Římě, zazávodí si v Maďarsku a pak otestuje formu před mistrovstvím světa. „Tam je vždycky o co závodit.“ Na evropském šampionátu předběžně počítá s některou ze štafet. „A pak už bude olympiáda. Budu doufat, že všechny zase nějak přečurám. I když jsou teda hrozně dobří.“