Rozhovor s Veronikou Novotnou
19.05.2022
Takovou koncentraci by jí mohl závidět leckterý mnohem zkušenější sportovec. Veronika Novotná po životním výkonu v Albeně prozradila, že své šance na medaili si uvědomila až v průběhu kombinované části. „Já ten závod vlastně moc nevnímala. Věděla jsem jen to, že do kombi startuji s odstupem 37 vteřin na první, což mi přišlo docela dost. Byla jsem plně koncentrovaná a tím pádem asi dost mimo,“ smála se jedenadvacetiletá česká pětibojařka.
Verčo, do běhu se střelbou jsi startovala jako osmá, ale odstup na bronz byl pouhých osm vteřin. Opravdu jsi na startu nevěděla, že medaile visí tak nízko?
Nevěděla. Ten přesun z bazénu na kombi je hodně rychlý a znala jsem jen odstup na první. Zbytek jsem neřešila.
Takže ani s výborným bodovým základem ze šermu tě nepřepadaly myšlenky na skvělý výsledek?
V novém formátu člověk moc nestíhá sledovat průběh závodu. Věděla jsem, že jsem zašermovala dobře, to ano. Říkala jsem si, že je to fajn základ. Ale pořád jsou tam další čtyři disciplíny, které to mohou otočit vzhůru nohama
Byla jsi pak v kombi překvapená, když jsi najednou před sebou měla jedinou soupeřku?
Od Jakuba jsem dostávala informace, ať se soustředím jen sama na sebe a na střelbu. Tam byl určitě základ úspěchu. Většinou dobře běhám, ale co na ty holky doběhnu, nechávám pak na střelnici. Tentokrát se to povedlo a střílela jsem dobře. Tam jsem si to asi vyhrála, ale abych byla upřímná, ani jsem to nevnímala.
Ale záda Ievy Serapinaiteové jsi vnímala.
To jo. Snažila jsem se ji postupně sbíhat. Ale ze začátku jsem to rozběhla docela rychle a síly pak docházely.
Už jsi svůj senzační úspěch vstřebala?
Ano, akorát jsem musela vstřebávat rychle, protože mě hned čekaly zkoušky ve škole. V neděli jsem si udělala hezký večer a řekla si, že to bylo fajn a že si to zasloužím. Za ten úspěch jsem moc ráda, ale zatím jsem si ho moc neužila.
Přináší stříbro ze Světového poháru motivaci nebo spíš tlak?
Možná cítím tlak sama na sebe, že už by to teď mohlo jít. Takže je to spíš trochu svazující.
V Albeně jsi dobře zvládla i parkur. Zvýšil ti tvůj výkon jezdecké sebevědomí?
Koník byl super. Disciplína jako taková mě baví, ale mám z ní pořád respekt. Člověk má jen dvacet minut na seznámení a na parkuru se pak může odehrát cokoliv. Tohle byla pozitivní zkušenost, která doufám, že mě posune zase dál.
Jak po třech závodech hodnotíš nový soutěžní formát?
Na mě je to moc rychlé. Mrzí mě, že nemám čas si ten závod užít. Přebíhá se z disciplíny na disciplínu. Pořád přemýšlíte o tom, jestli se stihnete převléct a podobně, závod moc nevnímáte. Já mám ráda, když je všechno v klidu. Když mám možnost se před každou disciplínou rozcvičit. Ale tohle je teda hodně rychlá jízda (smích).
A co změny v kombinované části?
První střelba až po běhu mi nepřijde špatná. Jenom mě mrzí, že je to celkově o dvě stě metrů kratší. Zdá se, že to není moc, ale když je vaše silná stránka právě běh, tak i těch dvě stě metrů se hodí (úsměv).