Rozhovor s Filipem Houškou

Filipe, jak se dva dny po návratu z životního závodu cítíš? 
Opadla ze mě euforie a začaly mě bolet nohy. Regeneruji a pomalu se vracím do tréninku. 

Čekaly tě po návratu školní povinnosti? 
Doplnil jsem si akorát nějaké informace k bakalářce, kterou budu psát příští rok. Jinak mám všechny zkoušky hotové.  

Už o víkendu se vydáš do Barcelony na juniorské mistrovství Evropy. Těšíš se? 
Zatím jsem o tom moc nepřemýšlel. Vlastně mě dost překvapilo, že už letíme tenhle víkend. Ale těším se. V Barceloně jsem ještě nebyl, tak jsem zvědavý. 

Brousíš si po skvělém výsledku v Ankaře zuby na lepší umístění než před ním? 
Určitě je to dobrá motivace. Ale zároveň se tím nechci nějak svazovat. Radši si tedy nedávám nejvyšší cíle. Chci podat dobrý výkon a udělat nějaký hezký výsledek. Snad se to povede. 

Vraťme se ještě do Ankary. V předvečer finále ses zúčastnil meetingu vedení UIPM se závodníky. Co bylo hlavním tématem? 
Nejdřív to bylo podáváno jako všeobecný meeting, kde se budeme moci zeptat na cokoliv. Těsně před akcí omezili téma pouze na novou disciplínu. To mě trochu zarazilo, ale nakonec jsme si stejně prosadili téma vyřazení jízdy. Bylo to v nějaké zasedačce a měli jsme pak možnost vznést dotazy přes mikrofon. Ve výsledku jsme se nic moc nedozvěděli. Jen takové prázdné fráze. Byl jsem z toho spíš naštvaný, než že bych se něco dozvěděl a něco mi vysvětlili. 

Kolik top závodníků se meetingu zúčastnilo? 
Myslím, že tam byla většina finalistů, kteří druhý den závodili. 

Sám jsi se dostal ke slovu. Na co ses vedení UIPM ptal? 
Ptal jsem se na to, jak se mohou tvářit, že mají globální podporu, když je očividné, že ji nemají. A že ti atleti, které by UIPM mělo reprezentovat, za nimi rozhodně nestojí a kroky vedení UIPM se jim nelíbí. Ptal jsem se, v jakém zájmu konají, když si myslím, že v našem rozhodně ne. Taky jsem řekl, že si myslím, že tohle jednání moderní pětiboj ničí a pokud to takhle půjde dál, možná ho zničí úplně. 

Co ti odpověděli? 
Jen pořád opakovali, že to s námi myslí dobře. Ale mně to tak vůbec nepřišlo. Jedna Egypťanka se ptala, jestli konkrétně naši generaci chtějí obětovat. Protože za tři roky budeme v nejlepším věku pro pětiboj, ale v nejhorším možném pro přeučování se celého sportu. Víceméně jí odpověděli, že ano. 

Byli tam i závodníci, kteří náhradu jízdy na koni překážkovým během vítají? 
Nepřišlo mi, že by tam byl někdo, kdo by tomu tleskal. Ale určitě je řada závodníků, kteří se bojí mluvit nahlas, protože jejich svazy nějakým způsobem UIPM podporují. Tihle závodníci mají třeba zakázáno se s námi fotit v tričkách s nápisem “Keep riding“. Přitom mi přijde, že jsou vlastně s námi. 

Nakonec jste do konce meetingu nevydrželi a opustili jste sál. Proč? 
Řekli, že ten prostor bude hlavně pro nás a že nebudou mluvit moc dlouho. Po tom, co měli asi půlhodinový monolog a dostali se k otázkám, na které vlastně stejně neodpovídali, prohlásil Joe Choong, že už na to nemá a že ten, kdo s nimi nesouhlasí, ať odejde. Tak se asi polovina lidí včetně mě zvedla a odešla. Měli jsme před závodem, strávili tam hodinu a stejně se nic nedozvěděli. To, myslím, stačilo. 

Víš, co se dělo potom? 
Zajímalo mě, co bylo dál. Dobré body měl třeba Pavlo Tymoshenko, který se připojil online. Ale vedení UIPM z toho vždycky nějak vybruslilo. Mám z toho dost divný pocit. Ještě chci říct, že jsem moc rád za naši federaci, která nás plně podporuje. Nemáme žádné problémy s tím, že by nám bylo zakazováno otevřeně vyjádřit svůj názor. Všiml jsem si, že je bohužel spousta týmů, kde se závodníci bojí říct, že se jim to nelíbí.