Pětibojařem roku 2021 se znovu stal Martin Vlach

Podruhé v kariéře si mimořádnými výsledky zajistil vítězství v anketě Martin Vlach. Čtyřiadvacetiletý rodák z Prahy zahájil sezónu sedmnáctou příčkou v úvodním závodě Světového poháru v Budapešti. Při pokračování seriálu už pronikl do elitní desítky, když v bulharské Sofii skončil sedmý. Začátkem dubna se stal otcem. Rok Martina Vlacha ale nebyl nabitý jen šťastnými událostmi. Krátce po narození syna si při pádu z koně potrhal vazy v pravém rameni a místo se soupeři závodil s časem. Na srpnovou olympiádu se nakonec dokázal připravit tak, že pod pěti kruhy konkuroval těm nejlepším. „Byl to rok dost hektický a v mém životě se toho událo opravdu hodně. Asi víc, než kdy jindy. Doufám, že jsem to všechno zvládl,“ ohlížel se Martin Vlach za uplynulými měsíci. Vzhledem k charakteru zranění nebylo jisté, jestli se k vrcholovému sportu bude moci vůbec vrátit. I proto jeho pátou příčku v olympijském závodě mnozí přirovnávají k zázraku. „Zranění mě určitě zbrzdilo. Ale myslím, že v rámci toho, co jsem mohl natrénovat, jsem odvedl ten nejlepší výkon, který byl v té chvíli možný. Závodit na olympiádě bylo něco úplně jiného než běžné závody, které máme každý rok. Je to příležitost, která se vyskytne jednou, dvakrát, výjimečně třikrát za život. Šel jsem do toho s tím, že chci podat co nejlepší výkon,“ vrátil se myšlenkami před olympiádu nejúspěšnější český pětibojař uplynulého roku. V Tokiu naplno ukázal srdce bojovníka, když disciplínu za disciplínou šplhal pořadím vzhůru. Po šermu byl čtyřiadvacátý. Ani v plavání se dopředu neposunul. Pak ale zazářil při jízdě na koni, když jako jeden ze tří jezdců nasbíral v extrémně těžkém parkuru plný počet bodů. Do závěrečné kombinované části vybíhal s devatenáctkou na hrudi. Trať prolétl v novém olympijském rekordu a málem atakoval medailové pozice. Skončil pátý. „Co se pocitů týče, vždycky hodnotím ten závod jako celek. Ale tady se to stupňovalo. Začal jsem ne úplně vydařeným šermem. Na plavání jsem se taky necítil úplně nejsilněji. Ale ve chvíli, kdy jsem zajel čistou jízdu, jsem si ten závod začal strašně užívat a v kombi už to pak jen gradovalo. Takže nejsilnější pocity byly určitě při doběhu,“ popisoval Martin. Od olympijského bronzu ho nakonec dělilo pouhých pár vteřin. Že by ale o medaili přišel vinou dubnového zranění, si nemyslí. „Nejlepší by bylo se mu vyhnout anebo ho alespoň lépe načasovat, jestli se to vůbec dá o zranění říct. Na druhou stranu, kdyby to přišlo ještě později, tak mě to už téměř jistě stálo olympiádu. Takhle jsem byl ještě schopný se vrátit do relativní formy, abych byl konkurenceschopný. A jestli mě to stálo nebo nestálo medaili? Pětiboj je takový sport, kde je tolik proměnných, že bych se bez zranění asi lépe cítil na šermu, rozhodně lépe v plavání, ale zase bych se třeba tak dobře nepopasoval s jízdou. Takže je možné, že i kdybych zraněný nebyl, tak bych ty body, které jsem kvůli absenci tréninku ztratil v prvních dvou disciplínách, ztratil někde jinde.“ 

Ocenění osmého muže olympiády Jana Kufa 
Mimořádné ocenění za výkon v olympijském závodě si od Českého svazu moderního pětiboje převzal Jan Kuf. Také on se před hrami potýkal se zdravotními problémy. Po nákaze koronavirem těsně před startem sezóny těžko doháněl tréninkové manko. V závodech Světového poháru obsadil čtrnáctou, sedmnáctou a devatenáctou příčku. Na mistrovství světa v Káhiře skončil třináctý. Olympijský závod moderních pětibojařů zahájil skvělým šermířským výkonem a průběžným šestým místem. Ani v plavání se výrazně nepropadl. V jízdě na koni podobně jako reprezentační kolega Martin Vlach předvedl Jan Kuf excelentní výkon. Parkur projel čistě a ztratil jen šest bodů za překročení časového limitu. Do závěrečné dvojdisciplíny běhu se střelbou vybíhal na medailové pozici jako třetí. Naděje na cenný kov se rozplynula až s nepovedenou poslední střeleckou položkou. „Moje vystoupení v Tokiu musím asi hodnotit dobře, protože přeci jen nějakých 95% závodu to bylo dobré, bojoval jsem o medaili. Nic jiného si nemůžu přát. Samozřejmě je škoda, že ta poslední položka nevyšla tak, jak bych si představoval. Ale celkově se to asi nedá hodnotit špatně. Být osmý na olympiádě je skvělý výsledek. Ač lehká hořkost tam samozřejmě je, protože ta medaile byla hodně blízko,“ litoval Jan Kuf. Do dalších pětibojařských sezón míří zase o něco zkušenější. „Tokio mi přineslo spoustu zkušeností. Jak těch příjemných, tak těch o trochu horších. Ty nejcennější jsou asi ty, že jsem si dokázal, že na to opravdu mám. Že můžu bojovat na olympiádě o medaili a že když vydržím zdravý, můžu mít třeba ještě jednu příležitost za ty tři roky. To je asi to nejvíc, co si odnáším.“ 

Mistryně Evropy Lucie Hlaváčková 
Snovou sezónu prožila dorostenka Lucie Hlaváčková. V pouhých patnácti letech v portugalském Caldas da Rainha suverénně ovládla mistrovství Evropy do sedmnácti let. Ve štafetě s Kateřinou Váňovou brala navíc bronz. „Sezónu hodnotím kladně. Byly to super zážitky a moc se těším na další. Mistrovství Evropy pro mě byl zatím určitě největší úspěch,“ řekla po sezóně spokojená Lucie. „Rozhodně si cením svých plaveckých výkonů. Nevím, jak se to povedlo, ale z času 02:23 jsem se dostala na 02:18. To už mi přijde jako dobrý čas na to, že moc dobře neplavu, ale spíš běhám,“ smála se. Na mistrovství světa v Alexandrii startovala v kategorii U19. „Jsem moc ráda za ty zkušenosti. Poprvé jsem šermovala a vím, že na každém dalším závodě se šermem už nebudu tolik nervózní. Kdybych startovala v sedmnáctkách, tak by tam asi o nějakou placku šlo. Ale nijak extra mě to nemrzí. Myslím, že ty zkušenosti jsou cennější.“ 

Loučící se Eliška Přibylová a David Kindl 
Po dlouhých letech v reprezentačním dresu se s kariérou moderních pětibojařů rozloučili Eliška Přibylová a David Kindl. „Pětiboji jsem se věnovala nějakých deset let, což je docela dlouhé období. Bylo to hodně intenzivní a hrozně jsem si to užila. Bylo to období plné různých zážitků, ať těch pozitivních, tak těch ne úplně pozitivních. Ale bylo to krásné. Je těžké vypíchnout jednu, dvě situace, které si člověk bude navždycky pamatovat. Na každých závodech to člověk prožívá intenzivně. Ta soustředění taky byla plná momentů, které si budu pamatovat. I ti kamarádi, které jsem získala, místa, která jsem navštívila,“ vypočítávala několikanásobná medailistka z vrcholných akcí v týmových soutěžích. Už brzy se stane maminkou. Prvního potomka přivítají s pětibojařským i životním partnerem Ondřejem Polívkou už začátkem roku. „Jsem na to docela zvědavá, protože ten svět zatím pořád objevuju. Jsem zahrnutá kočárky a věcmi pro miminka a nějak se snažím se v tom zorientovat. Ale těším se hrozně moc.“ 

Ještě déle se v pětibojařském světě pohyboval David Kindl. „Moderní pětiboj byla moje rodina po téměř dvacet let. Je to velká změna. Od nového roku začnu pracovat v ateliéru, čeká mě úplně jiný život,“ líčil se směsicí pocitů budoucí architekt. „Rád budu vzpomínat na prima kolektiv. Na závody, kde byla skvělá atmosféra. Úžasná byla i soustředění, kde byla vždycky dobrá zábava. Tohle všechno mi bude chybět nejvíc.“ 

Český pohár mládeže a nové logo českého moderního pětiboje 
Po roční pauze způsobené covidem se v sezóně 2021 opět mohl rozjet kolotoč závodů Českého poháru mládeže. Z původně plánovaných osmi kol se jich podařilo uspořádat pět. V celkovém přehledu letošního ročníku se objevilo více než 260 jmen ze šestnácti oddílů. Český svaz moderního pětiboje opět ocenil ta nejúspěšnější. |  ČPM 2021 - konečné pořadí  |

Do nové sezóny vstoupí český moderní pětiboj s novým logem, které spojuje více než stoletou tradici moderního pětiboje a moderní minimalismus. 

Sezóna 2022 odstartuje už za několik týdnů. A Češi do ní opět vstoupí s těmi nejvyššími cíli. „V ideálním případě bych chtěl zase zaznamenat výkonností posun. Pokud se tak stane, mohl bych se umísťovat dost vysoko. Rád bych se vyhnul jakémukoliv zranění, protože to mě tedy na jaře úplně nenaplňovalo. To je asi nejdůležitější. Být zdravý a to ostatní už se pak asi spojí se správným tréninkem,“ věří novopečený Pětibojař roku 2021 Martin Vlach.